Lež, potlačení a projekce stínu

Kdo miluje sebe, ten miluje i Tebe. Kdo přijímá sebe, ten přijímá i Tebe. Kdo odpouští sobě, ten odpouští i Tobě. Kdo rovná se v sobě, ten rovná se i v Tobě.

Poznej, co v sobě neznáš. Sjednoť, co rozděluješ. Vyrovnej, co v sobě máš. Odvaž se, čeho se bojíš. A miluj to, co nenávidíš. Pozoruj své černé i bílé myšlenky. Poslouchej své lži i pravdivá slova. Prožívej své chyby i správné činy. Pak poznáš své nezralé i zralé já. A pochopíš, že zralost bydlí v Srdci.

Světlo nebe i stín pekla je Tvou přirozenou součástí. Čím víc pekla vytěsníš z nitra, tím víc pekla zažíváš kolem sebe. Čím víc pekla popřeš v nitru, tím víc Tě peklo potírá a pálí z okolí. Čím víc pekla potlačíš do nitra, tím víc Tě peklo tlačí z vnějšku. Čím více bojuješ s peklem uvnitř, tím víc Tě peklo poráží zlem kolem Tebe.

Na začátku úpadku každé společnosti stojí lež, která se stala běžnou normou. Norma lži činí z civilizace "království lhářů", kde je třeba milosrdná lež, ale i jakákoliv jiná lež, vnímána lépe, než upřímnost a pravda. Přímým důsledkem lhaní je stres a deprese - což značí oddělování stínu osobnosti. Přetvářka vzniká jako produkt již téměř odděleného stínu a povýšení lži na normu. Je to lež, která vytrvalým popíráním sestoupila již do těla a slouží coby maskování, které má zakrýt krutou vnitřní pravdu a znemožnit její odhalení. Jedná se o evoluční berlu, díky níž může jedinec urvat více pro sebe. Manipulace je mnohem sofistikovanější forma lži. Osobnost se manipulací snaží nepřímo působit tak, aby dosáhla skrytě toho, co by její oběť dobrovolně a vědomě nikdy neudělala. Manipulátoři mají již zcela oddělený stín a vyznačují se neustálým bojem se svou temnou stránkou a jejím dalším potlačováním.
Projekce viny je jako strašlivá zbraň odděleného stínu, který již získal nad osobností úplnou převahu. Osobnost tak dlouho potlačuje svůj stín, až začne projektovat vinu na okolí jako sebezáchovný reflex. Podvědomě a nevedomě tuší, že přijetí potlačené viny by jí notně přitížilo a možná i přiblížilo vlastní smrti, protože úplné oddělení stínu činí vinu nesplatitelnou a její přijetí nepřípustné. A tak začne nevědomě, někdo vědomě, obviňovat ty nejčistčí a nejlaskavější ve své blízkosti, aby je pošpinila a stáhla do bahna.

Lež, přetvářka, manipulace a projekce viny jsou chorobami naší společnosti. Jsou to symptomy nevyrovnanosti a úpadku.
Lež je bezostyšně vydávána za pravdu. Pravda je haněna jako lež.
Maska přetvářky se snaží tvářit jako upřímnost. Upřímnost je vnímána asi jako nechtěné dítě.
Manipulace a strašení zastiňuje laskavost a svobodnou vůli. Laskavost a svoboda je zneužívána k sprosté manipulaci.
Projekce viny se povyšuje nad přijmutí odpovědnosti za svůj osud. Přijetí viny je vnímáno jako neschopnost najít viníka, který může za náš osud.
A na těchto pokřivených základech stojí tato civilizace a celý systém. To jsou příčiny, které vedou k utrpení a zkáze člověka. To je důvod, proč není možné napravit svět z venčí, ale zevnitř. Proto by měl každý začít u svého prahu, neboť tím světu neskutečně prospěje a půjde příkladem rodině a bližním.

Popíráním nechtěného, tedy lhaním, vědomí vytlačuje část osobnosti do podvědomí. Pak se dostavují deprese a stres z toho, neboť podvědomě víme, jak si lžeme a popíráme sami sebe. Pokud vědomí dál popírá, v jisté fázi začne nechtěné potlačovat, protože samotné popírání již nepřínáší úlevu od depresí. Potlačováním nechtěného - tedy bojem s vlastní temnotou však vytěsňujeme část osobnosti z podvědomí až do nevědomí. Pokračuje-li vědomí v potlačování, v určité chvíli přestane i boj přinášet byť dočasnou úlevu, neb stín natolik zbytní a získá potlačováním tolik síly z osobnosti, že začíná vyhrávat. Vědomí se tedy uchýlí k poslední zbrani, kterou je projektování viny do okolí. Obviňuje rodiče, partnery, přátele a nakonec i bližní z těch nechtěných vlastností, které samo potlačilo do nevědomí. Tím dochází v osobnosti k psychózám a ke schizofrenii všeho druhu. Přenášení viny na jiné tak způsobuje, že v dalším životě se duchovní podstata osobnosti roztříští na více jednotlivých osobností, které se po absolvování očistce opět zrozují (podle závažnosti poruch a tedy množství projektované nebo potlačené viny) buď do jednoho nebo i do více hmotných těl. Pracujme tedy na přijetí svého stínu - což znamená, že napřed přijímáme popřené věci z podvědomí, čímž je přeneseme do vědomí, abychom skrze podvědomí mohli pracovat s hluboko potlačenými věcmi z nevědomí. Podvědomí je vlastně přemostěním mezi vědomím a nevědomím, takže ho jako most používáme při zdlouhavém, ale prospěšném procesu uvědomování si potlačeného. Potom nedochází ke zkreslování reality potlačenou nevědomou složkou, tudíž se bez bludů a s jasným vědomím pravdy napojíme na moudrost Nadvědomí.

Potlačením nechtěných prvků osobnosti do nevědomí dochází k zapomenutí a ztrátě kontroly nad částí já, která se stává stínem. Potom přichází pocit neoprávněné nadřazenosti; osobnost si přeje mít moc a být rovna bohu, ale stala se zatím démonem a zapomněla jak být člověkem. Stín nutká osobnost projektovat vinu na bližní. Proto přijímej i nechtěné, vše, co v sobě máš. A když už si musíš přát, přej si být tady a teď v těle na Zemi a pod Nebem. Buď Synem nebo Dcerou Člověka.

Lidé si lžou,
když pravda je bolí.
A ve tmě jsou,
když světla se bojí.